Jak na silná hesla: tvorba, správa a automatizace

6. 6. 2025

Redakce digivia

Víte, že první počítačové heslo, jak ho známe dnes, bylo použito už před více než šedesáti lety? Hesla dodnes představují základní prvek kybernetické bezpečnosti – chrání naše účty, data i finance. Bohužel jsou zároveň častým cílem internetových podvodníků. Přestože se silná hesla a jejich správná správa běžně probírají na školeních kybernetické bezpečnosti, mnoho uživatelů jim stále nevěnuje dostatečnou pozornost. Slabá nebo opakovaně používaná hesla mohou vést ke ztrátě účtů, dat či finančních prostředků. A pokud si tyto špatné návyky přenášíme do pracovního prostředí, může to ohrozit nejen firemní data, ale i pověst celé organizace.

V tomto článku vám ukážeme praktické tipy, jak vytvářet silná hesla, bezpečně je spravovat a využít nástroje pro automatizaci, které vám usnadní každodenní práci s nimi. Díky tomu zvýšíte svou osobní i firemní kybernetickou bezpečnost.

Jak vytvořit silné frázové heslo: jednoduchý a bezpečný způsob

Frázová hesla jsou typem silného hesla, které se skládá z celé věty nebo fráze. Jsou bezpečná, snadno zapamatovatelná a často odolnější vůči prolomení než krátká a složitá hesla složená z náhodných znaků.

Pro lepší představu si vezměme historickou větu: „Buckinghamský palác byl postaven v první polovině 18. století.“ Z této fráze vytvoříme heslo podle jednoduchého pravidla: vezmeme první dvě písmena každého slova (spojky vynecháme). Výsledné frázové heslo bude: „BuPaByPoPrPo18.St“

Toto heslo:

• obsahuje velká i malá písmena,
• obsahuje čísla i speciální znak (tečku),
• má 17 znaků, což zvyšuje jeho bezpečnost,
• a díky použití známé věty si ho snadno zapamatujete.

S trochou kreativity si každý může vytvořit bezpečné a silné frázové heslo, které je zároveň jednoduché na zapamatování i zadávání.

Chovejte se k heslům jako ke spodnímu prádlu

Co to v praxi znamená? Nikomu je nepůjčujeme. Je to náš soukromý údaj, který bychom nikdy a nikomu neměli sdělovat. Možná vám to přijde absurdní, ale řada uživatelů, kteří se stali obětí vishingu, neboli telefonické manipulace oběti s cílem vylákat z ní přihlašovací údaje, by vám řekla své. Svá hesla bychom také měli pravidelně měnit. Frekvence se odvíjí od důležitosti služby, kterou chrání. Občasná změna se hodí také v případě, že by na straně služby došlo k úniku přihlašovacích údajů neboli tzv. leaku. Zejména jednoduchá a často opakovaná hesla jsou v kombinaci se špatným zabezpečením na straně služby v ohrožení.

Pomocí služby Have I Been Pwned, můžete zjistit, zda některé z vašich přihlašovacích údajů nebyly součástí takového úniku. Stačí jednoduše zadat svůj e-mail. A co dělat, pokud k úniku vašich přihlašovacích údajů u nějaké služby došlo? Především nepanikařit. Nemusí to nic znamenat. Pro jistotu byste ale u vybraných služeb, které byly součástí takového úniku, měli raději změnit své heslo. Ze stejného důvodu bychom také neměli používat jedno heslo pro více služeb.

Jak zvýšit bezpečnost hesla: dvoufaktorové ověření a další tipy

V dnešní digitální době, kdy se technologie neustále vyvíjejí a metody sociálního inženýrství jsou čím dál propracovanější, je důležité nespoléhat se pouze na silné heslo. Dvoufaktorové ověřování (2FA) představuje jeden z nejúčinnějších způsobů, jak chránit své online účty. Funguje jako záchranná brzda pro případ, že se k našemu heslu dostane někdo cizí. Nejčastěji se s dvoufázovým ověřením setkáváme u internetového bankovnictví, kde bývá realizováno pomocí SMS kódu nebo potvrzení v mobilní aplikaci.

Dvoufaktorové ověřování jde nastavit také u dalších služeb, třeba e-mailu nebo sociálních sítí. Pokud jste zvyklí na ověřování pomocí aplikace, těmi nejběžnějšími jsou například Microsoft Authenticator nebo Google Authenticator.

Nebojte, dvoufázové ověřování nemusí nutně znamenat, že s každým přihlášením budete muset ještě opisovat kód z aplikace. Řada služeb vyžaduje dvoufaktorové ověření teprve ve chvíli, kdy eviduje pokusy o přihlašování z jiného zařízení než běžně využíváte nebo místa, kde se běžně nacházíte.

Užiteční pomocníci pro správu hesel

Pokud rádi využíváte funkci „zapamatovat heslo“ ve webovém prohlížeči, měli byste zpozornět. Z pohledu kybernetické bezpečnosti je mnohem bezpečnější používat specializovaný správce hesel – tedy software, který slouží k bezpečnému ukládání, generování a správě přístupových údajů.

Moderní správci hesel uchovávají všechna vaše hesla v šifrovaném digitálním „trezoru“, do kterého se dostanete pouze pomocí jednoho hlavního (master) hesla. Díky tomu si nemusíte pamatovat desítky různých hesel – vše za vás bezpečně vyřeší aplikace.

Mezi nejoblíbenější opensource správce hesel patří KeePass nebo Bitwarden. Výhodou KeePassu je, že se spouští jako offline soubor bez přístupu k internetu. Pro někoho tedy představuje bezpečnější řešení. Naproti tomu Bitwarden má lepší uživatelský design, a více funkcí, které ocení pokročilí uživatelé. Obě řešení jsou zdarma v základní verzi, přičemž díky open source modelu můžete mít jistotu, že jejich bezpečnost pravidelně kontroluje komunita vývojářů.

Data i finance v bezpečí

Hesla představují důležitý prvek ochrany našich dat a financí. Zaslouží se tedy patřičnou pozornost a péči. Osvojení několika základních pravidel pro tvorbu hesla a nakládání s ním pro nás znamená nejen větší bezpečí, ale mnohdy také více pohodlí. Abychom nemuseli spoléhat pouze na heslo, je dobré zvolit také některou z metod dvoufaktorového ověřování, a nastavit ji všude tam, kde je to možné. Už jen pro případ, že některé z využívaných služeb uniknou přihlašovací údaje a vaše účty se tak mohou v kritických případech dostat do ohrožení.

🟪